Nevím kudy kam

Dobrý den.

Je mi 47. Jsem rozvedená, syn již bydlí v jiném městě, jsem rok po rozchodu s přítelem.  Jsem víceméně sama, navíc jsem introvert. Pracuji jako vedoucí odd. oboru finance-právo-vymáhání, mám více podřízených. Poslední dva roky se na nás tlak tak zvýšil, že chodím domů vystresovaná, s pocitem, že nestíhám, a to jsem systematická, výkonná. S nadřízenými o tom mluvím,mám ale pocit, že neslyší, a že mi nakládají dál. Ale toto tam zažívá většina z nás, ne jen já. V posledním roce mi začaly padat vlasy (několik lysinek), občas mi vynechá cyklus, mám nedostatek železa. Jsem unavená, chtěla bych žít, místo toho jsem ráda, že dojdu domů a mám klid. Večer se modlím, prosím anděly o pomoc, o řešení….Cítím se zahnaná do kouta. Práce mě deptá, je pro mě nesmysluplná, připadá mi neužitečná, tím i já,jen, i když hledám v inzerátech, zatím nic nevyšlo. Moc si nevěřím, občas mám strach, jestli nejsem na trhu práce stará, zda ještě najdu práci, zda je pro mě na světě ještě nějaký muž. Nejsem sebelítostivý stěžovatel, ale najednou nevím, co dál. Co dělat dřív…prostě kudy kam. A právě proto, že si myslím, že musím být aktivní, je to ještě horší, protože mě stresuje, že nevím, jak začít, co dřív udělat. Ráda bych i změnu pracovního oboru, z práce ve financích jsem opravdu unavená. Když přemýšlím o svých schopnostech, přijde mi, že umím hodně a zároveň nic. Moje aktuální životní situace mi ke zdraví asi moc nepřispívá. Vždy jsem sportovala a byla celkem zdravá. Prosím o váš názor a radu.

Děkuji Pavla